Omová práce Vedoucí práce: PhDr. Alexandra Škyříková 2008 Bibliografický záznam



Yüklə 0.62 Mb.
səhifə10/22
tarix25.04.2016
ölçüsü0.62 Mb.
1   ...   6   7   8   9   10   11   12   13   ...   22

Osvětlení


Denní světlo je požadováno ve všech čtenářských a uživatelských prostorech a ve všech prostorech, které jsou určeny pro pobyt zaměstnanců. Na pracovišti by mělo být zajištěno denní osvětlení. Současně by mělo být pracoviště dostatečně chráněno proti přímému slunečnímu záření. Celkové osvětlení by mělo mít charakter rozptýleného světla bez velkých výkyvů, lokální světlo slouží k přisvětlení určité plochy. Barva světla by se měla blížit barvě denního světla. Požadované hodnoty osvětlení v místnostech přináší tabulka 3.


Druh vnitřního prostoru

Osvětlenost

Studovny

400 Lx

Čtenářské prostory

250 Lx

Vstupní hala, hlavní schodiště

120 Lx

Vedlejší chodby, schodiště

100 Lx

Tabulka 3: Požadované hodnoty osvětlení
Osvětlení knihovny musí umožnit práci zaměstnancům tak, aby nedocházelo ke zrakové únavě, ať už z nadbytku nebo nedostatku světla. Uživatelům pak musí být umožněna světlená pohoda pro různorodou práci. Světlem je možné prostor členit, upozornit na některá místa. Nesmí se zapomínat i na odpočinek - navrhnout studijní místa tak, aby se dalo zrakem zabloudit z okna do krajiny či do vnitřní zahrady nebo alespoň na zeleň v květináčích, a též vytvářet zákoutí s tlumeným světlem pro celkovou relaxaci.
Osvětlení je tvořeno několika složkami v závislosti na podmínkách, prostředí i účelu, jemuž má sloužit. U přímého (též směrové) osvětlení je prostor osvětlen paprsky dopadajícími přímo od zdroje světla. Toto světlo vrhá ostré stíny, při pohledu do něj může docházet k oslnění. Tento typ osvětlení poskytuje slunce, žárovka bez krytu nebo směrové reflektorové svítidlo. Rozptýlené (též difuzní) osvětlení je takový druh osvětlení, kdy světlo prochází prostředím, jež ovlivňuje jeho šíření. Světlo tak přichází z mnoha směrů, je měkké, rovnoměrné a vrhá nezřetelné stíny bez velkých kontrastů. Tímto typem osvětlení je např. zářivková trubice nebo svítidla se žárovkou krytou opálovým krytem, typickým příkladem je pak soustava svítidel s rozptylnou mřížkou, která je běžná v kancelářských provozech.
Pro zrakovou pohodu je nejvýhodnější využití přirozeného světla. Již při návrhu knihovní budovy je třeba zvažovat jeho využití. Tomu musí architekt uzpůsobit rozmístění a velikost oken tak, aby docházelo k rovnoměrnému osvětlení prostoru. Nezanedbatelné je pak i samotné vybavení interiéru nábytkem tak, aby nezastiňoval. V interiéru je snaha využít přirozeného denního světla, ale toho není možné dosáhnout trvale a všude. Proto je v knihovnách nutné kombinovat světlo denní se světlem umělým. Osvětlovací soustava by měla být navržena tak, aby bylo možné reagovat zvyšující se hladinou umělého světla při úbytku světla přirozeného, a to např. za pomoci automatické regulace.
Při využívání denního světla však dochází i k negativním jevům, jako jsou oslnění a nadměrné ohřívání prostor, proto by mělo být na oknech (ideálně z venčí, aby se světlo i teplo odráželo mimo budovu) namontováno stínící zařízení různého typů (rolety, žaluzie apod.). V počátečním stadiu návrhů je vhodné orientovat budovu podle světových stran, např. studovny na sever, relaxační a společenské prostory na jih26.

      1. Materiály


Důležitá je volba materiálů a s nimi spojená barevnost, povrchová struktura, jejich lesk nebo mat. Přirozené materiály (dřevo, hlína, textil, voda) vyvolávají příjemné pocity, naopak kov, sklo a lesklé materiály vzbuzují pocity odcizenosti, nepřátelství.
V prostorech pro veřejnost musí návrh podlah splňovat bezpečnostní, ale i estetická hlediska. Pro vstupní prostory a chodby se doporučuje dlažba. Stále častěji se užívají hned u vstupu do budovy rohože s pevným rámem textilní podlahové krytiny, které brání šíření nečistot po budově. V místnostech, kde požadujeme ticho, jsou vhodným materiálem např. zátěžové koberce či linoleum.

      1. Barevnost


Prostor a zařízení mají být barevně řešeny jako harmonický celek. Barvy v interiérech mohou prostor opticky členit. Často se interiér použitím barev projasní, stává se příjemným. Barvy jsou v kontrastu přirozených, neutrálních barev materiálů jako je kov, beton nebo dřevo. Při návrhu interiéru by se mělo vycházet ze známých psychofyziologických účinků barev, např. červená barva působí stimulačně a agresivně, fialová dráždivě, šedá únavně. Teplé barvy (červená, žlutá, oranžová) podněcují k činnosti (vhodné pro dětská oddělení), studené (zelená, modrá) uklidňují, přispívají k duševnímu soustředění a stálému výkonu (vhodné pro studovny). Světlé barvy zlepšují světelné podmínky, působí čistým a příjemným dojmem, naopak tmavé barvy tlumí odrazivost světla. Syté barvy působí oživení v místnosti.

      1. Zeleň


Zeleň osvěžuje prostředí, působí příjemně na psychiku člověka. Působí též fyzikálně tím, že rostliny spotřebovávají kysličník uhličitý a vytvářejí kyslík. Zeleň se v knihovnách objevuje velmi málo. Důvodem může být obava z nutnosti stálé péče. Rostliny musí být vhodně vybrány pro konkrétní místo, které musí splňovat světelné a tepelné podmínky pro růst. Rostliny by měly ladit s okolím, nepřekážet v prostoru a nebránit přístupu k oknům.
  1. výstavba knihoven v ČSR a SITUACE V České republice

V minulosti značnou pozornost problematice výstavby knihoven věnoval např. Zdeněk Franc27, Vlastimil Rada či v současné době Ladislav Kurka. Situace se však začíná měnit, konají se konference a semináře - jmenujme především již čtyři ročníky konference Knihovny a architektura konané v Olomouci v letech 2001, 2003, 2005 a 2007 - ale především se rekonstruuje, staví, přistavuje, nastavuje, stěhuje, adaptují se prostory či celé budovy pro potřeby knihovny. Bohužel výstavba nových knihoven, tzn. „na zelené louce“ v České republice oproti světu pokulhává. V bývalém Československu se v podstatě nestavělo, nová budova pro účely knihovny vznikla pouze v Praze, a to v roce 1928 Městská knihovna na Mariánském náměstí, a po dlouhých letech, v roce 1984, byla pro veřejnost otevřena Okresní knihovna v Mostě (dále bude uvedena pod novým názvem Městská knihovna Most), ovšem pouze z důvodu těžby ve městě a vybudování města nového. Nutno zmínit výstavbu nové budovy Slovenské národní knihovny v Martině, která probíhala v letech 1963-1975.


Situace se výrazně změnila až po revoluci v roce 1989. Od roku 1992 do konce roku 200528 se uskutečnilo 121 novostaveb či spíše rozsáhlých rekonstrukcí knihoven, které stály 4,6 miliardy korun. Jedním z cílů koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2004-2010 je zlepšit prostorové podmínky knihoven, podporovat výstavbu a rekonstrukci knihoven a iniciovat nový dotační program, který by byl orientovaný právě na podporu výstavby a rekonstrukce knihoven.


    1. Yüklə 0.62 Mb.

      Dostları ilə paylaş:
1   ...   6   7   8   9   10   11   12   13   ...   22




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azrefs.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin