Nadávky a kletby V dílech Karla Čapka, Bohumila Hrabala a V korpusu oral2008 Úvod



Yüklə 250.68 Kb.
tarix29.04.2016
ölçüsü250.68 Kb.
Nadávky a kletby v dílech Karla Čapka, Bohumila Hrabala a v korpusu ORAL2008


  1. Úvod

Důvodem k napsání tohoto článku byl nedostatečný slovníkový popis nadávek. Žádný český výkladový slovník nezachycuje nadávky v opravdovém rozsahu, s adekvátním popisem, jak se skutečně užívají. Např. SSJČ zmiňuje jen ty nejzákladnější (např. blbec, jako výklad jsou použitá synonyma, tedy se jedná o výklad v kruhu; vůl, kráva nemají výklad, uvedeny jsou jen kontexty užití). U všech je použitý klasifikátor zhrub. Je to pochopitelné, SSJČ je slovník, který zachycuje hlavně psaný jazyk, který není ovlivněný emocemi tak, jako jazyk mluvený. Nadávky jsou především prostředky vybíjení emocí. V případě našeho citovaného slovníku se jedná o zachycení jazyka spisovného, a to je další pochopitelný důvod, proč se tento slovník nadávkám vyhýbá. Spisovný jazyk „vyjadřuje kulturní a civilizační život (postup i výsledky myšlení vědeckého, filosofickonáboženského, sociálně politického a administrativně právního)“1


Významy nadávek jsou velmi vágní a jejich skutečný význam je někdy ovlivněný územ mluvčího. Vždy obsahují zápornou významovou, resp. pragmatickou složku. Neznamená to ovšem, že by nemohla být nadávka užitá i v kladném významu. Viz citát z Hrabala: Vždyť já ho mám, pitomce, tak upřímně rád! Míra expresivity je velice těžko objektivně měřitelná. Pokusíme se o to proto jen v hrubém dělení, které je opřeno o dotazníkový průzkum.
Pražský lingvistický kroužek upozornil na to, že jazyk plní různé funkce. „Příznaky důležitými pro charakteristiku jazyka je intelektuálnost nebo emocionálnost jazykových projevů. Intelektuální řeč…má převážně určení sociální…; řeč emocionální mívá též určení sociální, totiž chce vyvodit jisté emoce v posluchači,..anebo je vybití emoce, jež se děje bez zřetele na posluchače.“2 Nadávky patří do skupiny slov, které obsahují zápornou emocionálnost a jistě nejsou součástí intelektuální složky jazyka. Bez nich si ale neumíme plnokrevný jazyk představit. „Klení humanum est.“3 Často se setkáváme s výtkami, že čeština hrubne, stává se stále vulgárnější, viz citát z internetu:“ Někdy jsou sprostá slova nejen ve filmech, ale i v seriálech. Je nějaká možnost jak to někomu nahlásit, aby té televizi dali pokutu? Několikrát tam již byly opravdu hodně sprosté slova, jejichž ani první písmena zde nebudu vypisovat. Kde to můžu nahlásit?“
Podíváme se tedy, zda tato výtka platí a jaký vztah k této slovní zásobě měly nebo mají tři generace uživatelů jazyka. Ústav Českého národního korpusu sestavil korpusy celého díla Karla Čapka a Bohumila Hrabala. Oba autoři ve svých textech zachycují historicky rozdílná jazyková období. Přibližně bychom tedy mohli říct, že každý z nich náležel k jiné, po sobě následující generací. Jako další zdroj pro ověření zkoumaných slov použijeme  korpus ORAL2008. Námitkou může být, že srovnávaný materiál není konzistentní. Na jedné straně zkoumáme literárně stylizovaný jazyk, na druhé autentický jazyk mluvený. Bohužel mluvené korpusy z 20.-30. let (úzus Karla Čapka) a z 50.-90. (úzus Bohumila Hrabala) neexistují, a ani nemohly existovat kvůli nemožnosti mluvený jazyk nahrávat. Karel Čapek měl pro mluvený jazyk velmi vyvinutý smysl, ve svém stylu ale autentickou mluvu používal především pro charakteristiku postav, jak to bylo v jeho době převládajícím dobovým literárním způsobem. Jeho autorská řeč je spisovná. K nadávkám se staví z hlediska obdivu k bohatosti jazyka. Nejtvrdší nadávky (silné a velmi silné) nepoužívá vůbec, nebo velmi omezeně. O generaci později, v jazyce Bohumila Hrabala, již můžeme sledovat jiný přístup k mluvenému jazyku. Společenský a literární požadavek na jazyk již nevyžadoval spisovnost autorské řeči. Jazyk spisovný je již v jeho době uživateli pociťovaný za formální varietu jazyka. Hrabalův jazyk je více autentický, v užití nadávek se již neprojevuje tak silné tabu, jak to bylo v případě Karla Čapka. Hrabal používá celou emocionální škálu nadávek, nejen v přímé řeči postav. Nadávky jsou užívány adresně, ale i neadresně, při vybití emocionality.

Podívejme se na citace z korpusů Karla Čapka a Bohumila Hrabala:


Čapek


řekl mu, že je osel a nemehlo, hnus, pitomec, zvíře a šubek

beznadějný a slabomyslný pitomec, fušer, podvodník, odbytá veličina

Hrabal


Ten blbec, ten pitomec, ten vůl, takový vzdělání, a přece mu mozek zůstal charabel
Nadávky patří mezi slova, jejichž význam obsahuje záporný emociální rys, jak jsme již konstatovali výše. Tím se vydělují z neutrální slovní zásoby. Některé nadávky již obsahují tento pejorativní rys jako složku významu, jsou to především slova ze skupiny silných a velmi silných nadávek, jiná mají nadávku jen jako jeden z významů. Tyto nadávky mají jen průměrnou zápornou emocionalitu; některé nadávky se užívají v češtině velmi dlouho a v takové frekvenci, že už dokonce někdy zápornou emocionalitu postupně ztrácejí (blbec, vůl). Některá neutrální slova můžeme užít v aktuálním kontextu jako nadávku, i když záporná významová složka není ve slově objektivně vyjádřená. S tímto typem nadávek nepracujeme.
V  bodě III. uvádíme nadávky, které zařazujeme do zpracování v našem příspěvku. Nadávek existuje samozřejmě velké množství, můžeme se na ně podívat např. do Korpusu Karla Čapka4 nebo do  Korpusu Bohumila Hrabala5. Korpus ORAL2008 používáme pro ověřování současného úzu zvolených ilustračních nadávek.


  1. Popis korpusů


Korpus Karla Čapka se skládá ze všech děl. Je v něm obsažen tento počet slov:

pozice 2 878 688

slova 196 933

lemma 67 916


Korpus Bohumila Hrabala se skládá ze všech děl. Je v něm obsažen tento počet slov:
pozice 2 051 398

slova 134 450

lemma 47 482

Oba korpusy jsou gramaticky značkované a lemmatizované.


ORAL2008 je sociolingvisticky vyvážený korpus neformální mluvené češtiny, složený z

1 milionu slov, není značkovaný ani lemmatizovaný.




  1. Nadávky lze členit podle původu následovně:

názvy zvířat používané jako nadávky, v našem případě kráva, vůl



sexuální termíny, v našem případě kurva, píča, čurák

původně intelektuální termíny užívané jako nadávka, v našem případě blbec, blázen, debil

slova týkající se vyměšování, v našem případě prdel, hovno

Nezařazujeme nadávky, které vznikly na základě klení náboženského, často jsou to eufemismy, a dnes je jako nadávky nepociťujeme. Nacházíme velké množství jejich užití v díle Karla Čapka6. Dnes „existují dál jako neprůhledná a slabá citoslovce, např. hergot! kruci! krucifix! krucinál!“7




  1. Expresivní síla nadávek

Vybrali jsme několik nadávek, které jsou vyjádřeny podstatnými jmény. Dále bychom mohli zkoumat „neslušná slova“ neboli vulgarismy i v podobě přídavných jmen, sloves a příslovcí, citoslovcí a částic. Zcela objektivně nelze expresivní sílu nadávek ověřit. Do jednotlivých kategorií jsou slova tedy řazena na základě dotazníkové akce, které se zúčastnilo 42 respondentů, zastoupeny byly všechny kategorie, užívané pro hodnocení v korpusu ORAM2011, tj. pohlaví (žena, muž), věk (starší než 35 let a mladší) vzdělání (vyšší – vysokoškolské, nižší – základní a střední). Výsledky odpovídaly přibližně naší tabulce. Různé přesahy byly v kategoriích velmi slabé, slabé a průměrné emocionality. V silné a velmi silné emocionalitě se respondenti ve svých názorech většinou nelišili. Nebyl ani výrazný rozdíl v zařazení u mužů a žen, u mladších a starších, ani u respondentů s vyšším a nižším vzděláním. Můžeme tedy konstatovat, že v emoční síle námi zvolených nadávek se mluvčí víceméně shodují.

Mezi zkoumanými slovy jsou tři nadávky, které jsou odvozeninami od jednoho základu (blbec, blb, blbeček). Tento jazykový základ je v češtině využívaný ve vysoké frekvenci. Viz např. následující seznam, který jsme získali v korpusu SYN: antiblbost, arciblb, Belzeblb, blb, blbácký, blbáček, blbákov, blbákování, blbákovat, blbánek, blbárenský, blbárna, blbárnička, blbař, blbě, blbec, blbecký, blbectví, blbeček, blbečkárna, blbečkov, blbečkovina, blbečkovský, blbečkózní, blběna, blběnka, blběnkovský, blbět, blbičnatý, blbina, blbinec, blbinka, blbka, blbnoucí, blbnout, blbodáma, blbodíra, blbofilm, blbokracie, blboň, blbonáladový, blboplyn, blbost, blbostička, blboš, blboučce, blboučký, blboun, blbounka, blbounký, blbounský, blbounství, blbouš, blboverše, blbovina, blbovinka, blbovství, blbovzdornost, blbovzdorný, blbsky, blbský, blbstvo, blbůmvzdorný, blbůstka, blbův, blbuvzdorně, blbuvzdornost, blbuvzdorný, blbý, blbyně, doblba, doblbnout, dozblbnutí, elektroblbost, euroblb, hluchoblbý, krasoblb, megablb, megablbý, nablbanci, nablbeně, nablbík, nablble, nablblost, nablblý, nablbnout, neblbec, oblbávat, oblbení, oblbenost, oblbený, oblbit, oblblý, oblbnout, oblbnutelný, oblbnutí, oblbnutý, oblbovací, oblbovač, oblbovačka, oblbovadlo, oblbovák, oblbování, oblbovánky, oblbovárna, oblbovat, oblbovatel, oblbovátko, oblbující, obrblbec, pablb, pablbákovský, pablbý, poblběnčelý, poblbený, poblblý, poblbnout, poloblb, poloblbý, prablb, prablbec, problbnout, problbování, přiblblák, přiblblický, přiblblictví, přiblblík, přiblblost, přiblblý, přiblbnout, rozblbnout, samoblbě, sebeblběji, sebeblbější, sebeblbost, sebeblbší, sebeoblbování, superblb, superblbec, superblbost, superblbý, šéfblbec, šoublbost, ublbení, ublbený, ublbující, veleblbec, veleblbost, veleblbý, voblbený, voblbnout, voblbovák, voblbování, voblbovat, vyblbnout, vyblbnutí, vyblbnutý, zablbnout, zablbnutí, zblbečkovanec, zblběle, zblbělec, zblbělost, zblbělý, zblbení, zblbený, zblbit, zblble, zblblík, zblblost, zblblý, zblbnout, zblbnutě, zblbnutelný, zblbnutí, zblbnutý, zblbovat, zblbující

Základní je slovo blbec, které funguje v trojici nadávek, které jsme si zvolili pro popis, bezpříznakově. Tato nadávka byla aktualizovaná slovy blb a blbeček. Zdrobnělina zmírňuje emocionální náboj, tvar slova blb ho zesiluje. Usuzujeme tak na základě frekvence, kdy u Čapka je u těchto slov velmi nízká a postupně se zvyšuje.


Ukázky užití slov v kontextech:

blbec

Čapek


já blbec, jak se mně tohle mohlo stát?

daný odpůrce je arcilotr , blbec, lhář a vrahoun

Hrabal


Ten blbec, ten pitomec, ten vůl, takový vzdělání a přece mu mozek zůstal charabel

Pitomci pitomí blbče blbá tak tohle mi chceš připravit

ORAL2008


blbec sem si to zapomněl napsat

já tady budu takle jak blbec

tak to bych já byla za blbce
blb

Čapek


koukejte se na toho blba, to je básník!

Hrabal


ty mi to děláš schválně před lidma, blbe blbá!

ORAL2008


zírá do blba na blba, na tebe

potom je vlastně člověk za blba
blbeček

Čapek


je nutno dát najev , že odpůrce je omezenec , blbeček , skribent , tlachal , nula , dutá nádoba , epigon , taškář , nevzdělanec , onuce , plevel , zmetek

Hrabal


Tolik jsem nenáviděla tu jeho masku blbečka

ORAL2008


ty můj malej blbečku

voni mi to nevěřili! blbečkové!

já sem jí pučoval , blbečkovi , a von jí ztratil
Zajímavé je i srovnání počtu odvozenin u druhé velmi časté nadávky vůl. Zde se užívá ve vysoké frekvenci samotné základové slovo a z odvozenin existují jen slova: volovina a volovinka.
Zvolili jsme si, na základě dotazníkové akce, následující stupnici síly emocionality u zvolených nadávek vyjádřených podstatným jménem. Jak jsme již řekli, neexistuje žádné jiné objektivnější měřítko, podle kterého bychom jednotlivé nadávky do této tabulky zařadili:


    1. velmi slabá emocionalita, v našem případě blbeček, blázen

    2. slabá emocionalita, v našem případě blbec/ blb, pitomec

    3. průměrná emocionalita, v našem případě kráva, vůl

    4. silná emocionalita, v našem případě debil, prdel, hovno

    5. velmi silná emocionalita, v našem případě kurva, píča, čurák



  1. Ověření jednotlivých slov v korpusech




  1. velmi slabá emocionality




blbeček




blázen




Čapek

1

Čapek

252

Hrabal

5

Hrabal

73

ORAL2008

22

ORAL2008

59

věk starší

12

věk starší

32

věk mladší

10

věk mladší

27

muži

9

muži

29

ženy

13

ženy

30

nižší vzdělání

14

nižší vzdělání

33

vyšší vzdělání

8

vyšší vzdělání

26

Jedná se o nadávky, jejichž cílem je přímé pojmenování člověka, ženy i muže. Přirozený rod nadávky není při použití respektovaný.


  1. slabá emocionalita



blbec




blb




pitomec




Čapek

14

Čapek

1

Čapek

16

Hrabal

46

Hrabal

3

Hrabal

37

ORAL2008

53

ORAL2008

11

ORAL2008

7

věk starší

26

věk starší

4

věk starší

3

věk mladší

27

věk mladší

6

věk mladší

4

muži

35

muži

8

muži

2

ženy

18

ženy

3

ženy

5

nižší vzdělání

26

nižší vzdělání

8

nižší vzdělání

0

vyšší vzdělání

27

vyšší vzdělání

3

vyšší vzdělání

7

I zde se jedná se o nadávky, jejichž cílem je přímé pojmenování člověka, ženy i muže. Přirozený rod nadávky není při použití respektovaný.


  1. průměrná emocionalita




kráva




vůl




Čapek

14

Čapek

23

Hrabal

46

Hrabal

55

ORAL2008

57

ORAL2008

1362

věk starší

29

věk starší

199

věk mladší

28

věk mladší

1163

muži

28

muži

1165

ženy

29

ženy

197

nižší vzdělání

41

nižší vzdělání

605

vyšší vzdělání

16

vyšší vzdělání

457

Jako v bodech a,b se jedná se o nadávky, jejichž cílem je přímé pojmenování člověka, ženy i muže. Přirozený rod nadávky není při použití respektovaný. Použití nadávky kráva pro muže je menšinové. Viz Hrabal: Krasosmutnění - Vy vole! Krávo jeden!


  1. silná emocionalita




debil




prdel




hovno




Čapek

0

Čapek

0

Čapek

1

Hrabal

9

Hrabal

22

Hrabal

31

ORAL2008

98

ORAL2008

230

ORAL2008

150

věk starší

48

věk starší

87

věk starší

70

věk mladší

50

věk mladší

143

věk mladší

80

muži

46

muži

136

muži

87

ženy

52

ženy

94

ženy

63

nižší vzdělání

66

nižší vzdělání

147

nižší vzdělání

101

vyšší vzdělání

32

vyšší vzdělání

83

vyšší vzdělání

49

Nadávka debil je používaná pro přímé pojmenování člověka, ženy i muže. Jinak je to u nadávek prdel a hovno, které nejsou používané pro přímé pojmenování člověka, nemají také přirozený životný rod, jsou užívané pro vybití emocionality, bez přímého objektu pojmenování. Jsou pro ně používány jiná strukturní schémata, než pro nadávky, které pojmenovávají člověka. (Viz oddíl VII.)


  1. velmi silná emocionalita




kurva




píča




čurák




Čapek

6

Čapek

0

Čapek

0

Hrabal

107

Hrabal

0

Hrabal

2

ORAL2008

69

ORAL2008

15

ORAL2008

13

věk starší

39

věk starší

0

věk starší

1

věk mladší

30

věk mladší

15

věk mladší

12

muži

33

muži

11

muži

11

ženy

36

ženy

4

ženy

2

nižší vzdělání

56

nižší vzdělání

14

nižší vzdělání

4

vyšší vzdělání

13

vyšší vzdělání

1

vyšší vzdělání

11

Jedná se o nadávky, jejichž cílem je přímé pojmenování člověka, u nadávky kurva ženy i muže. Viz ORAL2008: a von je to kurva. Nadávka čurák pojmenovává jen muže, nadávka píča pojmenovává jen ženy. V této skupině jsou dvě nadávky píča a čurák, které při přímém užití mimo nadávky nemají životný rod, při užití jako nadávky mají životný rod a jsou používané pro pojmenování člověka. Nadávky píča a kurva se chovají, co se týče struktur, obojím způsobem, je možné je užít pro přímé pojmenování, ale i jako prostředek vybití přemíry expresivity. Viz ORAL2008:

co se stal , do píči?; kurva , škoda , že to je tak drahý.


  1. Vyhodnocení tabulek

Na základě našeho zkoumání v díle Karla Čapka, Bohumila Hrabala a v korpusu spontánního mluveného jazyka ORAL2008 můžeme konstatovat následující hypotézy:

V jazyce Karla Čapka nacházíme nadávky s velmi slabou, slabou a průměrnou emocionalitou. V jazyce Bohumila Hrabala již nacházíme i nadávky se silnou a velmi silnou emocionalitou. U nadávky kurva převažuje užití u Bohumila Hrabala. U všech nadávek velmi slabé, slabé a průměrné emocionality pozorujeme nárůst jejich užívání, kromě nadávek blázen a pitomec, jejichž užití klesá. U nadávek silné a velmi silné emocionality pozorujeme nárůst jejich užití v čase.

Korpus ORAL2008 nám umožňuje sledovat užívání nadávek i z hlediska sociolingvistických kategorii, to je pohlaví (muž, žena), věk – starší (více než 35 let), mladší (méně než 35 let), vzdělání (nižší – základní, středoškolské) a vyšší (vysokoškolské, i započaté). Muži použili nadávek v 1600 případech, ženy v 546 případech. Velký výkyv do většího množství užití byl v následujících nadávkách: u mužů blbec, vůl, prdel, píča, čurák; u žen: mírně převažují nadávky blbeček, pitomec, debil a překvapivě kurva.

Stáří hrálo roli jen u užití nadávek vůl a prdel, kde převažuje jejich užití u mladší generace. Starší generace neužívá nadávky píča a čurák. Vzdělání se projevilo ve vyšším užití nadávek u skupiny s nižším vzděláním, a to: kráva, vůl, debil, prdel, hovno, kurva, píča. Jen u nadávky čurák je vyšší užití u vzdělanější skupiny.

Jaký závěr z našeho zkoumání vyplývá? V užívání nadávek se projevují charakterové vlastnosti uživatele, ale i dobový úzus a duch doby. Užití nadávek se v čase zvyšuje, méně nadávají ženy, starší generace a vzdělanější lidé. V jazyce ovšem působí i tendence sémantického vyprazdňování nadávek, ukážeme si to na nadávce vůl, nebo eufemizace nadávek, kterou si ukážeme na nadávce hovno. Je třeba konstatovat, že v užití nadávek klesá ostych k jejich užití, což odpovídá celkovému odformalizování života, nejen jazyka. Nadávky se užívají v celé společnosti, bez ohledu na pohlaví, věk a vzdělání.




  1. Strukturní schémata, ve kterých se nadávky užívají

Pokud bychom byli schopni popsat všechny struktury, ve kterých se nadávky užívají, mohlo by nám to pomoct při jejich slovníkovém popisu. O podobnou klasifikaci se pokusil František Čermák (2010) s. 121




  1. Pojmenování osoby (jako s životným podstatným jménem se pracuje i s nadávkami čurák a píča) Jsou zde užívány nadávky , které jsou směřované na posluchače:




  1. nadávka pod. jméno životné v 5. pádě

blbečku, blázne, blbče, blbe, pitomče, krávo, vole, debile, kurvo, píčo, čuráku!

Hrabal vole, měls držet hubu; ORAL2008 já si tak v duchu chci řikat: "blbečku“; Fany! (smích) (smích) blázne!; vůbec sem neznala žádný nadávky,…, já sem znala jenom pitomče, blbče




  1. já, ty, vy (my, vy) (bejt) + nadávka pod. jméno životné

já (jsem) blbeček, (starej) blázen, blbec, blb, pitomec, kráva, vůl, debil!

Nelze použít já kurva, já píča, sporadicky lze užít já čurák!

ty jseš blbeček, blázen, blbec, blb, pitomec, kráva, vůl, debil, kurva, píča, čurák!

vy (jste) (v našich korpusech pouze 15x „vy vole“ u Hrabala)

viz Copak, vy vole, mezi těmahle stromečkama můžeme tahat mlátičku?


  1. to je/ je to + nadávka pod. jméno životné

to je blbeček, blázen, blbec, blb, pitomec, kráva, vůl, debil, kurva, píča, čurák

je to blbeček, blázen, blbec, blb, pitomec, kráva, vůl, debil, kurva, píča, čurák


  1. nadávka pod. jméno životné + jeden

blbeček, blázen, blbec, blb, pitomec, kráva, vůl, debil, kurva, píča, čurák jeden(a)!


  1. subjekt+(sloveso) + jako + nadávka pod. jméno životné

ORAL 2008 čuměl jako vůl; já jako vůl sem vopravdu poslechla


  1. kterej/ á + nadávka pod. jméno životné + (to) + sloveso

kterej/ á blbeček, blázen, blbec, blb, pitomec, kráva, vůl, debil, kurva, píča, čurák to

ORAL2008 kerá kráva prořízla ten stůl ?




  1. ten/ ta/ty + nadávka pod. jméno životné

ten/ ta/ty blbeček, blázen, blbec, blb, pitomec, kráva, vůl, debil, kurva, píča, čurák


  1. ty krávo, ty vole! vyjadřuje podiv

ORAL2008 a tak sem si říkal ty krávo! tři milióny sleva! no ty vole , za to si postavim barák!


  1. Vybití emoce – využití nadávek hovno, prdel (ojediněle píča) ve frazémech




  1. jdi/ jděte do prdele, píči!




  1. Zdůrazněný zápor




  1. Hovno! (NE! Nic!)

ORAL2008 hovno uměj!; to z toho bude hovno; měla bych hovno; jo, hovno, nepřišel;


  1. být na hovno!

ORAL2008 podruhý sem se vdala s rozumem a taky na hovno; stejně je to na hovno; že ty soukromý školy, prostě ...: sou na hovno;


  1. stát+subjekt + za hovno!

ORAL2008 jinak to stálo za hovno, viď ?


  1. do toho +pod.jm.3.p. + (může) být + hovno!

Do toho ti může bejt hovno


  1. jako kráva, jako blázen (velké rozměrem, množstvím, počtem)

ORAL2008 barák jak kráva; protože je těžkej jako blázen; to bylo severní moře a to bylo ledový jako blázen; na co já bych kupovala patnáct rohlíků, když sou drahý jako kráva?


  1. být + v prdeli

ORAL2008 tohle jako, jako bylo to úplně v prdeli; to sem docela v prdeli; je psychicky v prdeli


  1. být + prdel (legrace)

ORAL2008 to přijeď, to bude prdel


  1. dělat si + prdel (legraci)

ORAL2008 to si děláš prdel, ne?


  1. vylízat/ políbit + někomu+ prdel – velmi silná nadávka

ORAL2008 ty mi polib prdel; Pepovi koupim bomboniéru a můžou mi vylízat prdel



  1. Vyprazdňování sémantiky a expresivity

Mladá generace začala používat pro vzájemné oslovování v neformálním kontextu v šedesátých a sedmdesátých letech slova vole, ve významu člověče. Později se z tohoto slova stala jazyková berlička, která vyplňovala bez jakéhokoliv významu hluchá místa v konverzaci. Tím se toto slovo zneutralizovalo, přestalo být pociťováno mluvčími, kteří ho v tomto významu používali, jako slovo zhrubělé, a významově se vyprázdnilo. Viz ORAL2008: halušky, uzený, zelí, vole, taky bych si dal; já už sem fakt unavenej, ty vole, já to normálně zatáhnu, ty vole, (smích) ty vole, takový ztroskotanc, ty vole, klidně, klidně tady nechám rozsvícíno, ty vole, voni, nebo ty vole, zhasnem, a až přídou, tak nás vzbuděj.

Oslovení se někdy používá i ve zdvojené podobě vole, vole. Spojením tý(ýý) vole je vyjadřován údiv. U některých příslušníků současné mladé generace tento způsob oslovení stále přežívá, je chápán jako tradiční a zcela vžitý, používá se i pro oslovení dívek.

Všeobecně se ale cítí, že není možné užít spojení vy vole kvůli neslučitelnosti obou částí, vykání vyjadřuje úctu, odstup, oslovení vole vyjadřuje velice blízký, nepodřízený vztah. V korpusu se však spojení vy vole přesto vyskytuje, a to v díle Bohumila Hrabala, viz a pan profesor řekl , vy vole, vy idiote, jak to tak víte?; když lítajó kulky a granát, vy vole, copak rakouské voják se může zlobit s kozama?





  1. Tabu a eufemizace nadávek

Nadávky jsou tabuizované, tedy utajované a zastírané. Dříve byla tabuizovaná především slova, která se týkala náboženských výrazů. Postupnou sekularizací společnosti se tyto výrazy odtabuizovaly. V příloze číslo 3 je uveden seznam těchto slov, která se vyskytují ve velké míře v díle Karla Čapka.


Existuje celá řada slov, u kterých si uživatelé často ani neuvědomují etymologii daného výrazu a v podstatě ani to, že tyto výrazy zastírají nějaké slovo, které je tabu. Podíváme se jak jsou zastírané nadávky hovno a prdel.

Takovýmto eufemismem je například spojení: je to na houby. Viz ORAL2008: je mi úplně na houby, protože k tomu nemam software; stejně je to houby platný; stejně to stojí za houby. Vyskytuje se i spojení houby s voctem, nebo tvar máma si houbeles pamatovala


Jsou eufemismy, které zastírají nadávku prdel. Například je to výraz do prčic, viz ORAL2008 no, do prčic, tak už byste to taky mohli vědět, ne?; to je docela jako v prčicích, nepříjemný, no. Existuje i varianta do prkvančic. Běžné je i spojení do prkýnka, viz ORAL2008 ať dou do prkýnka, nebo spojení do prkenný vohrady. Jinou nadávku nahrazuje výraz prdlajs, viz ORAL2008 ale prdlajs, já to vemu vod konce.

I.Srovnání frekvence deseti dalších velmi frekventovaných nadávek8


Do této tabulky jsme již nezařadili nadávky, které zpracováváme v našem článku výše. Pořadí v Lexikonu a sémantice je: hajzl, kurva, blázen, kráva, mizera, parchant, chlap, děvka, trouba, pitomec, mrcha, blbec, idiot, pes, potvora. U nejfrekventovanějších nadávek můžeme předpokládat, že jsou součástí slovní zásoby dlouhou dobu a že se v nich příliš neprojevuje dobový úzus uživatelů. Přesto i zde můžeme vidět, že Karel Čapek velmi silnou nadávku hajzl nepoužívá, zatím co v dalším vývoji její užití stoupá. Jinak užití nejfrekventovanějších nadávek ukazuje, že užití kolísá, ale tyto nadávky jsou součástí užití po celou zkoumanou dobu.
Malou poznámku si zaslouží nadávka děvka. U čapka nemá toto slovo záporný význam, čapek ho používá pro oslovení své milé, Hrabal dává přednost spojení děvko ošklivá, současný korpus vůbec toto slovo jako nadávku neužívá.





Čapek

Hrabal

ORAL2008

hajzl

x

10

54

mizera

10

x

1

parchant

4

21

19

chlap

258

244

216

děvka

11 děvko (zlatá, drahá)


22 (děvko ošklivá)

x (jenom označení

prostitutky)



trouba

24

3

10

pitomec

16

37

7

mrcha

16

6

10

idiot

29

17

25

potvora

52

41 (ve frazému na potvoru)

17


  1. Závěr

Podle našeho názoru nadávky, samozřejmě ty lexikalizované, patří do úplného popisu slovní zásoby. Jak nám ukazují korpusy spontánního mluveného jazyka, nadávky se používají mezi muži i mezi ženami, mezi všemi generacemi, mezi více i méně vzdělanými mluvčími. Naše snaha zjistit, zda současná čeština hrubne, není zcela prokazatelná. Přesto ve srovnání jazyka Karla Čapka, Bohumila Hrabala a textů z korpusu ORAL2008 můžeme pozorovat nárůst užití nadávek, především nadávek se silnou emocionalitou. V některých případech mluvčí emocionální sílu nadávek již nepociťují, nadávky ztrácejí svou emocionalitu a přestávají být tabu.

Ztrácíme zábrany nejen v životě, ale i v používání tabuického jazyka. Život i jazyk se stále více stávají neformální.



  1. Bibliografie:

Čermák, F., 2001, Já vůl, ty vole/ ty vůl, to je vůl. Čeština doma a ve světě, č. 1 a 2, ÚČJTK FF UK, 42.

Čermák, F., 2010, Lexikon a sémantika. Nakladatelství Lidové noviny, Praha.

Ďurovič, L., 1997 Typologie klení ve slovanských a sousedních jazycích, Souvislosti, 1997/č.2 a 3, 46-57.

Hughes, G., 1998, Swearing. Penguin Books, London and New York.

Hughes, G., 2006, An Encyclopedia of Swearing M. E. Sharpe Armonk, New York and London



Český národní korpus - ORAL2008. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Dostupný z WWW:

Český národní korpus - Korpus textů Karla Čapka. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Dostupný z WWW: http://ucnk.ff.cuni.cz

Český národní korpus - Korpus textů Bohumila Hrabala. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Dostupný z WWW:

Mc Enery, T., 2006, Swearing in English. Routledge, London and New York

Teze předložené prvému sjezdu slovanských v Praze 1929. U základů pražské jazykové školy. Academia Praha 1970
Příloha 1
Ukázka nadávek vyjádřených podstatným jménem v díle Karla Čapka


arcilotr

baba


bačkoráři

bambula


bandita

banda


bídák

bídník


blázen

blbec


brečák

coura


darebák

darebnice

dareba

had


hadrník

halama


hanebník

hlupák


hlupec

holomek


holota

hrdlořez


hrubec

hrubián


huncút

husa


chlípník

idiot


jahodový hrdina

janek


ježibaba

kašpar


kazisvět

kriminálník

kruťas

kujón


lajdák

lakomec


lenoch

lotr


luciper

ludrák


lump

lupič


mameluk

mamlas


maškara

mazavka


melhuba

mizera


mordýř

moula


mrcha

mrťafa


můra

nádiva


necuda

nekola


nekňuba

nelida


nemrava

nestyda


nešika

nezdvořák

ničema

ňuma


obejda

osel


otrapa

padouch


pacholek

panchart

pijan

pitomec


poberta

pobuda


podlec

podvodník

pohan

popleta


potvora

prašivka

prevít

prezent


protivoa

raubíř


rejpale

rošťák


sajrajt

sakrament

salát

satanáš


slíva

syčák


surovec

šašek


šibeničník

šiška


špatenka

špenát


špinavec

šupák


taškář

tetřev


trapič

treperenda

trhan

trouba


trulant

trumbera

tulák

turek


týgr

utřinos


vandrák

vošlapa


vůl

vrána


vrah

vrahoun


vyvrhel

zabiják


zbabělec

zdechlina

zločinec

zloděj


zlosyn

žabingr


žluva

Příloha 2

Ukázka nadávek vyjádřených podstatným jménem v díle Bohumila Hrabala




bambula

bejk


bejkovina

blbec


bordelář

bordelářka

bréca

buzerant


cinta

čuňa


čurák

čůza


darebák

děvka


dobytek

drban


drek

hajtra


hajzl

hlupák


hovno

chuj


idiot

kráva


kripl

kunda


kurva

lump


ochlasta

pacholek


parchant

pes


pitomec

posránek


prd

somár


svině

svoloč


šmudla

trotl


usráně

vandal


vejlupek

ventra


vochcajda

vůl


zkurvysyn

zmetek


zrůda

Příloha 3

Klení v díle Karla Čapka



částice




citoslovce




nerozpoznané




jmenná




slovesa+jména




bohužel

bůhsámví


bůhví

čertví


kčertu

kruci


nazdařbůh

přisámbůh

sbohem

spánembohem



těbůh

zaplaťpámbů

zaplaťpámbu

zaplaťpánbu

zaplaťpánbůh

ježíškote



325

3

155



37

1

1



15

8

112



19

13

2



2

1

13



1

aleluja

amen


božíčku

božínku


čertvíproč

hergot


jemináčku

jémine


jemine

jeminkote

Jéžiš

Ježíšikriste



Jéžišmarjá

ježíšmarjá

kristapána

kristepane

kruci

krucifagot



krucinál

krucipísek

kryndapána

ksakru


panebože

panečku


proboha

probůh


prokrista

prokristapána

propána

propánaboha

propánajána

propánakrále

safra

sakra


servus

šmankote



5

61

4



10

2

77



12

1

10



1

1

9



1

47

2



32

35

4



12

1

1



4

85

93



190

8

14



22

43

4



3

11

34



70

6

2



jezus

mordije


prokrindapána

šmarjá


šmarjájozef

šmarjantjozef

žišmarjá


18

15

4



5

1

1



1

starého čerta

bohorodičko

bože

čerchmant



Ježíši Kriste

Kriste Pane

pane bože

pane na nebi

Panenko Maria

pozdrav bůh

zdař bůh

ježíšmnkote

ježíšmarjá


1

2

676



7

53

23



1

14

13



5

17

47



2

1


pozdrav pámbu

pozdrav pánbůh

zaplať bůh

zaplať pán bůh

zaplať pánbůh

zaplať pámbu

zaplať pámbů

zaplať pánbůh



1

1

4



1

2

1



1

29





1Teze předložené prvému sjezdu slovanských filologů v Praze 1929, In: U základů pražské jazykové školy, Academia 1970, s. 45

2 Teze předložené prvému sjezdu slovanských filologů v Praze 1929, In: U základů pražské jazykové školy, Academia 1970, s. 43

3 Ďurovič, L. (1996)

4 Příloha 1

5 Příloha 2

6 viz Příloha 3

7 Ďurovič, L. (1996)

8 Frekvenci nadávek jsme získali v knize Františka Čermáka (2010) na straně 122


Yüklə 250.68 Kb.

Dostları ilə paylaş:




Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azrefs.org 2020
rəhbərliyinə müraciət

gir | qeydiyyatdan keç
    Ana səhifə


yükləyin