Tisková zpráva Praha 2009 John Webster: Vévodkyně z AmalfI




Yüklə 24.38 Kb.
tarix27.04.2016
ölçüsü24.38 Kb.
Divadlo DISK Šárka Křapová

Karlova 26, 116 65 Praha 1 produkce a PR

tel./zázn.: +420 234 244 254 sarka.krapova@divadlodisk.cz

tel./fax: +420 234 244 253

e-mail: disk@divadlodisk.cz

www.divadlodisk.cz



Tisková zpráva

Praha 9. 1. 2009
John Webster:

Vévodkyně z AmalfI
Pryč! Pryč! Jste všichni jako obětní berani: zbyly z vás jenom jazyky a břicha, lichotná řeč a

souložná křeč.“
Drama.

Hra na děti, šílence a vrahy.


Premiéra 13. února 2009 od 19.30 hodin v divadle DISK.
Veřejná generálka: 12. 2. 11.00 hodin

Nejbližší reprízy: 14. 2. 19.30 hodin




překlad: Alois Bejblík

úprava: Vojtěch Bárta

režie: Filip Nuckolls j.h.

dramaturgie: Vojtěch Bárta

scéna: Jana Huskrechtová

kostýmy: Jana Hauskrechtová

produkce: Barbora Adolfová, Valerie Kaniaková, Nora Nesvadbová

osoby a obsazení:

Ferdinand, vévoda z Kalábrie Miloslav Tichý

Kardinál, jeho bratr Ondřej Černý

Daniel Bosola, bývalý galejník Martin Severýn

Castruchio, šlechtic Ondřej Novák

Antonio Bologna, vévodkynin majordomus Pavel Kryl

Delio, jeho přítel Jan Hušek j.h.

Pescara, markýz Matěj Samec j.h.

Silvio, šlechtic Jan Ťoupalík j.h.

Vévodkyně z Amalfi Klára Brtníková

Cariola, její komorná Týna Průchová/Šárka Opršálová

Julia, manželka Castruchia Dana Marková

Dvorní dáma Lucie Polišenská
Dále uvidíte: osm šílenců, šlechtu, služebnictvo, dvorní dámy, kněžstvo, vrahy, děti.
Pedagogické vedení: prof. Jan Vedral, o.a. MgA. Jaroslava Šiktancová, o. a. MgA. Lukáš Hlavica, doc. Marie Málková, o.a. Mgr. Alena Hesounová, doc. Martin Pacek, doc. MgA. Milan David, o.a. MgA. Michal Lázňovský, prof. Jaroslav Vostrý

Záštitu nad představením převzala velvyslankyně Spojeného království Její Excelence Linda Duffield.

Vévodkyni z Amalfi napsal v roce 1613 anglický dramatik John Webster (asi 1578 – asi 1634).
O životních osudech autora hry dnes nevíme téměř nic. Nejméně dvě z jeho her, tragédie Bílá ďáblice a Vévodkyně z Amalfi, však představují osobitá umělecká díla, jejichž literární i dramatické kvality snesou srovnání (a bývají často srovnávány) i s nejlepšími Shakespearovými texty.

Tyto hry jsou považovány za klíčové texty tzv. jakubovského (postalžbětinského) dramatu, tj. dramatu vzniklého v době vlády Jakuba I. na anglickém trůně (1603 – 1625).

Děj obou velkých Websterových tragédií se odehrává v Itálii šestnáctého století, přesto obě hry obsahují řadu skrytých narážek na jakubovskou Anglii a řadí se k textům, které zrcadlí společenskou krizi jakubovské doby, pro níž byly příznačné zejména upevňování mocenských struktur, rostoucí míra korupce ve státní správě, ekonomická stagnace, rozevírání nůžek mezi bohatými a chudými a s tím související vzrůst sociálního napětí.

V širších sociokulturních souvislostech Websterovo dílo coby typický produkt jakubovské dramatiky souvisí se zhroucením renesančního obrazu světa.

Také jazyk, témata i celá dramatická struktura Vévodkyně z Amalfi obsahují řadu prvků, charakteristických pro manýrismus či spíše rané baroko.
Dramaturg inscenace a autor úpravy Vojtěch Bárta vypovídá:
„Na hře mě upoutal hlavně skeptický, temný pohled na dějiny a společnost. Postavy sledují pouze své individuální zájmy, a jsou si tak navzájem oběťmi i vrahy. Pod okázalou fasádou dvorského světa bují korupce a rozklad a narušují tradiční schémata církve, státu, rodu i rodiny. Webster nás v pestrých obrazech seznamuje se spojenými nádobami závažných socio a psychopatologických jevů, jež gradují až v násilí, páchané na pokrevních příbuzných, a v šílenství, ústící v rozpad osobnosti. Provádí nás peklem duchovní dezorientace a krize pojmů bezpečí, poznání, pravdy, víry a identity. Chmurný negativismus Websterovy vize má ale představovat morální apel. Myslím, že je jasné, jak moc je tato hra dnes aktuální. Stačí si otevřít noviny, podívat se na televizi nebo jen na ulici kolem sebe... Jestli vás zprávy a ulice pobuřují, rozčilují nebo nudí, přijďte radši do divadla.“
„Do hry jsem se zamiloval asi před čtyřmi lety, když jsem si ji půjčil ze školní knihovny. Už když jsem došel na konec seznamu postav, cítil jsem, že mám v ruce text, nad kterým bych se měl pozastavit. Seznam postav totiž končí: osm šílenců, dvorští úředníci, služebnictvo, stráž, kněží, vrazi, dvorní dámy, děti. To se mi moc líbilo. Četl jsem dál - a byl jsem okouzlen. Věděl jsem, že bych to chtěl někdy dělat. Jsem rád, že mi teď bylo dopřáno spolupracovat s Filipem Nuckollsem.“
„Ve své úpravě jsem se snažil o maximální zhuštění dramatického děje. Z původního textu jsem zachoval asi jednu čtvrtinu, hodně jsem měnil scénické poznámky i pořadí některých scén. Asi nejtitěrnější součástí celé práce však byla práce s jazykem, hlavně když jsem snažil opravovat rytmus veršů, které jsem při škrtání poškodil.“
„Je zajímavé, že hra je v Čechách téměř neznámá. Na českých jevištích se hrála jen dvakrát, naposledy ji v roce 1984 nastudoval režisér Jan Grossman (v Divadle S. K. Neumanna – dnešní Divadlo Pod Palmovkou).

Například ve Velké Británii, Francii nebo Německu tvoří Vévodkyně z Amalfi dodnes živou součást inscenační i kulturní tradice, o čemž svědčí řada různých teoretických studií i inscenací z poslední doby. O vnitřním potenciálu hry svědčí obdiv a nadšený zájem tak rozdílných uměleckých osobností, jakými byli například Bertolt Brecht, Antonin Artaud či Thomas Stearns Eliot.“

BcA. Vojtěch Bárta, dramaturg a autor úpravy

narozen 1985 v Praze.

Studuje pátým rokem DAMU, obor dramaturgie činoherního divadla. Má přerušené studium

na Přírodovědecké fakultě, obor geologie.


Výběr z prací

Školní práce: RING (Debbie Tucker-Greene: Stoning Mary – dramaturgie), Born To Be Wilde (scénický brutsekt o Oscaru Wildeovi – jeden z autorů), Plathová je darebák! (autorský scénář na motivy deníků Sylvie Plath - scénář, dramaturgie, režie).

Mimoškolní práce: Tři levé hodiny /Daniil Charms/ (autorský zoo večer, scénář a režie, Řetízek, malá scéna Disku, 2008-), Sarah Kane: Psychóza 4.48 (dramaturgie a režie, industriální prostor Trafačka, 2007), Botho Strauss: Zhanobení (dramaturgie, DAMU, 2006), Jan Balabán: Možná že odcházíme (režie audioknihy, nakladatelství Tympanum a DAMU, 2008), Meike Hauck: Když pes žere trávu (překlad z němčiny, 2008).

Spolutvůrce projektů Čuk a Gek (Multiprostor Louny, v rámci /Se/zóny obrody 2007/2008) a Prokop Diviš (disco punk opera for turist only, Egon Schiele Art Centrum Český Krumlov, 2008).


MgA. Filip Nuckolls, režisér inscenace

narozen 1979 v Ústí nad Orlicí

Ještě za studií na pražské DAMU spoluzaložil divadelní skupinu M.U.T. Působí jako režisér Činoherního studia v Ústí nad Labem (2002-2003, 2005-dosud), často spolupracuje také s Divadelním spolkem Kašpar při Divadle v Celetné v Praze, příležitostně působí i jinde.
Výběr z prací

Práce pro M.U.T.: William Shakespeare: Tit Us Andronicus, Roman Sikora: Nehybnost.

Práce v Divadelním spolku Kašpar: Federico Garcia Lorca: Krvavá svatba, Jerzy Morawiecki: Krása a půvab perverzit, Isabel Wright: Speedrun, Tom Stoppard: Rosencrantz a Guildenstern jsou mrtví, Jan Amos Komenský: Labyrint světa a ráj srdce.

Práce v Činoherním studiu Ústí nad Labem: Samuel Beckett: 4 malá dramata, Miroslav Bambušek (podle Fjodora Michajloviče Dostojevského): Uražení a ponížení, Chuck Palahniuk: Klub rváčů, Torsten Buchsteiner: NordOst.







Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azrefs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə