PoláRNÍ oblasti




Yüklə 18.89 Kb.
tarix30.04.2016
ölçüsü18.89 Kb.



POLÁRNÍ OBLASTI.
Polární oblasti tvoří polární vrchlíky – Arktida a Antarktida. Na jejich okraji se vyskytuje pás subarktický a subantarktický. Na obou místech jsou extrémní podmínky.

Subpolární oblasti jsou přechodné oblasti mezi mírným a polárním klimatickými pásy, které se táhnou pod polárními oblastmi. Šíře těchto oblastí je rozdílná, záleží na kontinentalitě klimatu a proudech.

Subarktická oblast je pás, který se táhne a zasahuje nejsevernější části Ruska, Kanady a Aljašky. Jsou zde velmi nízké teploty, proto se zde nachází permafrost, který na čas rozmrzá pouze v období vegetačního růstu.

Subantarkticá oblast se nachází na jižní polokouli. Táhne se kolem jižního geografického pólu.

Arktida:

Arktida zahrnuje území Severního ledového oceánu s okolními moři i s ostrovy a nejsevernějšími pobřežními oblastmi pevnin. Severní ledový oceán je po většinu roku pokrytý plovoucími ledovými krami. Tento led má mocnost až 14 – 15 metrů. Je totiž složen několika vrstev (12 vrstev). Tyto vrstvy vznikají tak, že se led nelámává a pak vrství. Led v létě na dva až tři měsíce roztává, ale pouze na okrajích oceánu.

Rozloha Arktidy je přibližně 26 miliónů km2 (jen málo pevniny). Hranici arktických podmínek tvoří izoterma teploty 10°C v červenci.

Jsou zde obrovské anticyklony (TV), ale v subarktickém pásu je nízký tlak vzduchu. Proto dochází k tzv. barickému spádu z anticyklony do cyklony. Zimy jsou zde velmi chladné a velmi dlouhé. Léta se vyznačují teplotami těsně nad bodem mrazu. Nejnižší teplota na severní polokouli byla zjištěna v Ojmjakonu, bylo to – 78°C. Vanou zde severovýchodní a východní větry. Málo zde prší, protože chladný vzduch nezadrží vlhkost. Srážky zde padají ve formě sněhu. Nejméně srážek padá v oblasti v centru Arktidy. Srážky rostou s klesající zeměpisnou šířkou.

Z vodstva do této oblasti spadají sibiřské veletoky, hlavně svými ústími a dolními toky. Tyto řeky jsou vodnaté a dravé. Vodní maximum mají v období tání ledu a sněhu.

Severní část patří do oblasti tzv. mrazových pouští. Okraje patří do pásma tundry. Tundra je vegetační pás s minimálním vegetačním porostem. Najdeme v tomto pásu mechy a lišejníky. Jižní hranici subarktického pásu tvoří hranice lesotundry (to je přechodný vegetační pás mezi tundrou a tajgou) a tajgy. Nejširší je tento pás na východě Severní Ameriky, kde díky vlivu studeného Labradorského proudu zasahuje až k 55° severní šířky. Zasahuje také daleko na jih a na východ do Sibiře. Jinak je zde permafrost. Tato země rozmrzá pouze v období vegetačního růstu. Z živočichů zde nalezneme např. losa, soba, ledního medvěda, polární lišku, ryby, tuleně a mrože.

Významným průmyslem je rybolov. Na okraji Severního ledového oceánu se loví ryby, tuleni a lososi. Dále se v Kanadě a v euroasijské části těží nikl. Měď a uhlí. V severní Kanadě a na Aljašce byly také objeveny obrovské zásoby ropy.

Arktida je velice řídce osídlena. Původní obyvatelé Arktidy jsou Eskymáci, kteří sami sebe nazývají Inuité. Většinou opustili jejich tradiční způsob polokočovný život a usadili se v polárních krajích Severní Ameriky a Grónska. Podobné skupiny národů v Eurasii jsou nap. Laponci, Samojedi a Jakuti.

Antarktida:

Antarktidou se nazývá masiv holé, pusté a zaledněné země společně s okolními moři a velkým množstvím ostrovů. Za hranici této oblasti se někdy považuje jižní polární kruh, ale zeměpisnou hranicí je antarktická konvergence, kde se studené severně směřující vodní proudy y Antarktidy dostávají pod teplejší jižní vodní proudy.

Tento pás je asi 30 – 50 kilometrů široký. Leží asi na 50°jižní šířky v Atlantickém oceánu a mezi 55 – 63°jižní šířky v Tichém oceánu. Antarktida a její polární oblast je rozlohou ve srovnání s Arktidou dvojnásobně rozlehlá. Její jádro tvoří z 96% zaledněný stejnojmenný kontinent. Antarktida je kruhový kontinent kromě Weddellova a Rossova moře, která se do tohoto kontinentu pouze „zakusují“.rozloha kontinentu Antarktida je přibližně 13 975 000 kilometrů2.

Antarktida má mnohem drsnější podnebí než Arktida, protože ji tvoří pevný kontinent a ne oceán. Roli zde hrají i vysoké hory s nadmořskou výškou okolo 4900 m. kontinent je obklopen zamrzlým mořem, které tak brání přístupu teplejších vodních proudů. Teploty na náhorní plošině ve vnitrozemí jsou v létě kolem -30°C a v zimě klesají až pod 50°C pod nulou. Ruská výzkumná základna Vostok zaznamenala rekordní mráz až – 89,2°C.

Podél pobřeží o něco mírnější teplota, ale neustále je pod bodem mrazu. Protože chladnou plochu kontinentu obklopuje teplejší moře, vzniká zde trvalá brázda nízkého tlaku. Tím se vytváří vzduchový vír a nad ledovými plochami je tedy trvale vichřice. Sněhová pokrývka a led tvoří až 80% světových zásob sladké vody na zeměkouli.

Led pokrývá asi 95% povrchu kontinentu. Průměrná tloušťka ledu je kolem 2450m. zbylých 5% tvoří vyčnívající vrcholky horských pásem a podél pobřeží pár suchých údolí, která se nazývají oázy. Pravidelně dochází k odlamování ledovcových ker z okraje. Tomuto procesu říká telení ledu.

Většinu Antarktidy tvoří náhorní plošina, která je vysoká 3000 m. jsou zde také rozsáhlá horská pásma, jako je např. Transantarktické pohoří, pohoří Ellsworth (Vinson Massif je nejvyšší horou-4897 m. n. m.), sopka Erebus (3794 m nad mořem). Poloostrov Antarktidy je spojený s Ohňovou zemí podmořským hřbetem Scotia Ridge, na kterém se nacházejí Jižní Shetlandy, Jižní Orkneje a Jižní Sandwichovy ostrovy.

Jediný život zde představuje drobný hmyz a roztoči. Jinak je zde mnoho velryb, tuleňů a lachtanů. Jedinými ptáky, kteří přezimují na pobřeží, jsou tučňáci. V létě sem přilétá za potravou mnoho dalších ptáků, jako jsou např. mořští rackové a buřňáci.

Člověk se zde nejprve objevil jako lovec, který hledal ryby a velryby. Až později sem přicházeli lidé jako objevitelé. V současné době zde probíhá vědecký výzkum, který se týká např. ozonové vrstvy. Sedm zemí (Norsko, Austrálie, Francie, Nový Zéland, Chile, Velká Británie, Argentina), které zde provádějí průzkum vyhlásilo oblast jižního pólu za bezjadernou oblast. V roce 1959 podepsalo 12 států, které měly v letech 1957-1958 na území Antarktidy výzkumné stanice, ve Washingtonu dohodu, podle které je Antarktida určena pouze k mírovým účelům a je vyhlášen status quo na územní nároky. Později podepsalo smlouvu dalších 28 států a v roce 1991 byla přijata dohoda, která zaváděla řadu opatření k ochraně antarktického životního prostředí a zákaz dobývání a těžby nerostných surovin.

První člověk, který dovedl v roce 1911 výpravu na jižní pól, se jmenoval Rolland Amundsen. Byl národnosti norské. Jako dopravní prostředek zvolil psí spřežení. O prvenství soupeřil s R. F. Scottem, který byl anglické národnosti. Ten si k dopravě zvolil koně.

Dobyvateli Severního pólu byli např. – jako první dosáhl severního pólu R. E. Peary, pak F. A. Cook, E. Hillary, Amundsen.

Naší nejvýznamnější polárníci: Fr. Běhounek, J. Sekyra, M. Jakeš

Souostroví, ostrovy a moře, která tvoří Arktidu:


  • Ostrovy královny Alžběty

  • Novosibirské ostrovy

  • Severní země

  • Nová Země

  • Severovýchodní Země

  • Baffinův ostrov

  • Viktoriin ostrov

  • Grónské moře

  • Norské moře

  • Barentskovo moře

  • Bílé moře

  • Kárské moře

Souostroví, ostrovy a moře, která tvoří Antarktidu:



  • Jižní Orkneje

  • Jižní Shetlandy

  • Thurstonův ostrov

  • Adelaidin ostrov

  • Alexandrův ostrov

  • ostrov Petra I.

  • Scottův ostrov

  • Moře krále Haakona VII.

  • Mackenziovo moře

  • Durvilleovo moře

  • Roosovo moře

  • Amundsenovo moře







Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azrefs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə