Obsah úvod Alfons Mucha – malíř




Yüklə 19.86 Kb.
tarix25.04.2016
ölçüsü19.86 Kb.



OBSAH


  1. Úvod




  1. Alfons Mucha – malíř




  1. Alfons Mucha – Slovanská epopej




  1. Alfons Mucha – nejen malíř




  1. Závěr


Použitá literatura

1. Úvod
Secese je považována za poslední komplexní styl přelomu 19. a 20. století. Byl to fenomén, který formoval zásady umělecké tvorby, vkusu, životního prostředí a životního stylu. Přínosem pro formování secese byla také inspirace mimoevropským uměním, zejména japonským, které přineslo určující tvůrčí podněty.Významnými středisky tohoto nového umění byla Vídeň a Mnichov, ale prim hrála především Paříž. U zrodu secese stálo mnoho malířů, sochařů, hudebníků a jiných umělců. Například Jan Preisler, Vojtěch Preissig, Maxmilián Pirner, Antonín Slavíček, Luděk Marold a další. Nejvýraznějším umělcem secese a jejím čelním tvůrcem byl bezesporu malíř Alfons Mucha. Jeho jméno bylo označováno za synonymum secese a jeho styl, který vystihoval estetické cítění doby byl nazýván „ Styl Mucha“.
V této části referátu je třeba věnovat se pojmu secese a více ho rozvést.

2. Alfons Mucha – malíř
Český umělec Alfons Maria Mucha se narodil 24. 7. 1860 v Ivančicích na jižní Moravě. Studia na akademii v Paříži zahájil v roce 1880. Do Paříže přišel s přesvědčením stát se velkým malířem a v Paříži zůstal i po dokončení studií. O jeho osudu rozhodla šťastná náhoda na konci roku 1894, kdy navrhl plakát pro slavnou francouzskou herečku Sarah Bernhardtovou. Tím začal jeho velký úspěch.Zaujal bravurní linií, harmonií barev, bohatstvím ornamentů a symboliky, především však idealizací dobového ženského typu. Dokázal vkomponovat vkus rodící se secese nejdříve do plakátu, později do kalendářů, ilustrací, grafiky, do vinět pohlednic a výzdoby interiérů. Od 1. ledna se datuje styl vybavený všemi znaky Art Nouveau, který od toho dne Mucha již pouze kombinoval a propracovával. První úspěšné období Muchova života skončilo 25. února 1904 jeho cestou do Ameriky. Nejel tam za slávou, ale vydělat dostatečnou sumu peněz, jež by mu umožnila věnovat se vysněné práci.Toužil vytvořit dvacet obrovských pláten, vyjadřujících dějiny Slovanstva od pravěku po současnost.

V této souvislosti bych ráda vyzvedla období života A. Muchy v Paříži, jeho účast na Světové výstavě v Paříži roku 1867, popřípadě další Muchovy aktivity.



3. Alfons Mucha – Slovanská Epopej
Mucha mohl uskutečnit svůj sen jen díky americkému milionáři a průmyslníku Charlesu R. Crane, který mu poskytl finanční prostředky. Od roku 1910 v pronajatých prostorách zámku Zbiroh, po dobu 18 let, pracoval Mucha na rozsáhlém cyklu Slovanské epopeje. Obrazy maloval vaječnou temperou na lodní plachty a domalovával olejem. Plátna jsou pružná a mohou se rolovat. Ty největší mají rozměr 8,10 x 6,10 metrů. Dílo dokončené v roce 1928 předal Alfons Mucha s Ch. Cranem českému národu a hlavnímu městu Praze. Po válce, kdy byly obrazy velice poškozené našly svoje místo na zámku v Moravském Krumlově. Ohlasy na Slovanskou epopej však přinesly svému tvůrci zklamání. Toto monumentální dílo ve třicátých letech 20. století nějak minulo dobu a ve společnosti vzbudilo spíše rozpaky. Byl to jeden z paradoxů Muchova uměleckého osudu. Také po smrti upadly tyto malířské skvosty v zapomnění, ale od 60 let je právem u nás i ve světě zaplavováno velkou vlnou zájmu a obdivu. Slovanská epopej náleží k vrcholným projevům českého malířství a je jedním z cenných příspěvků do klenotnice národů světa.
Bylo by jistě zajímavé podrobněji se zabývat jednotlivými obrazy a práci doplnit fotografiemi.

4. Alfons Mucha - nejen malíř
Alfons Mucha byl nazýván největším dekorativním malířem všech dob. Za svůj život vytvářel např. divadelní plakáty, návrhy kostýmů a šperků(hadí náramek, Agrafa), nábytku, interiérů( restaurace, rodinné obchody). Dále navrhoval příbory, talíře, dózy, svítidla. Zajímavým počinem je jeho činnost ilustrátorská.

Z knih, které Mucha ilustroval, stojí za zmínku především ilustrace knihy Anatola France-Clio a Emila Gebharta-Cloches de Noel et de Paques. Mucha byl i vášnivý fotograf a s nadšením zachycoval vše, co ho obklopovalo. Svébytnou část jeho fotografického odkazu tvoří snímky z Ruska. Po vzniku republiky v roce 1918 navrhoval první známky, bankovky, státní znak. Na sklonku života vytvořil Mucha ještě řadu prací, jak na zakázku, tak pro sebe.

V této části nutno vyzvednout jeho práci věnovanou československému státnictví po vzniku republiky. Bylo by vhodné doplnit text fotografiemi.

6. Závěr
Alfons Mucha zemřel 14. července 1939, pohřben je v Praze na Slavíně. Byl to ryze český umělec, byl však i světoobčan, který dokázal dát svému národnímu snu mezinárodní charakter. Muchovy práce jsou dnes již pravidelně zařazovány do světových přehlídek i monografií secesního umění a v mezinárodním kontextu je vždy zdůrazňován jeho mimořádný význam pro toto období. Dnes s odstupem let se již na secesi nedíváme jen jako na dekorativní umělecký styl konce 19. století, ale víme, že to byla právě secese, která byla podkladem pro formující se novou kulturní epochu 20. století. Právě secese zobrazila dynamickou rovnováhu mezi člověkem a přírodou, která je aktuální i v dnešních podmínkách.

Použitá literatura

BRABCOVÁ, Jana. Alfons Mucha. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda. 1996. 101 s.

MUCHA, Jiří. Hurikán se svatozáří: život a dílo A. Muchy. 1. vyd.

Praha: Obelisk. 1969. 324 s.

MUCHA, Jiří. Alfons Mucha. 2.opr. a dopl. vyd. Praha: Mladá fronta. 1982.

460 s.


WITTLICH, Petr. Česká secese. 2. vyd. Praha: Odeon. 1985. 379 s.

ŠMÍD, Jan. Oživené krásy vlasti. 1. vyd. Praha: Olympia. 1979. s. 102-116.

MRÁZKOVÁ, Daniela - REMEŠ, Vladimír. Cesty československé fotografie. 1. vyd. Praha: Mladá fronta. 1989. s. 34-35.

KUSÁK, Dalibor – KADLEČÍKOVÁ, Marta. Mucha. 1. vyd. Praha: BB art. 1992. 1. sv. nestr.



UHER,Jindřich. Argonauti z Moravy.1.vyd.Praha: Československý spisovatel. 1987. s. 81-113.



Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azrefs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə