A jaké jsou potencionální důsledky těchto zobrazení pro prožívání a jednání lidí, kterých se mentální anorexie týká




Yüklə 8.03 Kb.
tarix21.04.2016
ölçüsü8.03 Kb.

Abstrakt


Předkládaná práce se zabývá konstrukcí mentální anorexie v mediálních dokumentech, konkrétně v televizním a psychoedukačním filmu. Cílem práce je zjistit, jak je ve zvolených dokumentech konstruována mentální anorexie jako nemoc, zda a jaké jsou kvalitativní rozdíly mezi zkoumanými dokumenty, co mohou tyto rozdíly symbolizovat pro příjemce sdělení
a jaké jsou potencionální důsledky těchto zobrazení pro prožívání a jednání lidí, kterých se mentální anorexie týká.

V teoretické části práce je definován pojem mentální anorexie, je popsána etiologie této nemoci, její diagnostická kritéria, jsou představeny relevantní teorie objasňující biologické, psychologické a sociálně-kulturní faktory vzniku této nemoci. Diskutována je provázanost mentální anorexie a médií. Následovně jsou představena teoretická východiska práce, kterými je sociální konstrukcionismus, a sociálně-konstrukcionistické pojetí problematiky zdraví a nemoci. Tato část práce je uzavřena seznámením se základními přístupy a východisky interpretace filmových děl.

V úvodu výzkumné části je specifikován hlavní výzkumný záměr práce, kterým je zjistit, jak je konstruována mentální anorexie v různých typech mediálních dokumentů a jaké potenciální důsledky tyto konstrukce mohou mít pro diváky. Tento záměr je rozvinut otázkami zaměřujícími se na konstruování nemoci z pozice jednotlivých postav, na ovlivnění konstrukce výrazovými prostředky filmu, na možnosti, která daná konstrukce pacientkám nabízí, a na mocenské vztahy implikované danou konstrukcí. Představeny jsou zkoumané dokumenty, kterými jsou výstupy masových médií: psychoedukační film „Chci být štíhlá“
a televizní film „Pro lásku k Nancy“. Tyto filmové dokumenty jsou doplněny dokumenty informačního charakteru (letáky o. s. Anabell). Představena je výzkumná metoda, jíž je kvalitativní obsahová analýza, její postupy a kritéria hodnocení kvalitativního výzkumu. Jsou uvedeny analytické kategorie, pomocí nichž jsou dokumenty interpretovány a srovnávány.

Kvalitativní analýza ukázala, že psychoedukační film konstruuje mentální anorexii především jako medicínský problém, přičemž PPP jsou reprezentovány jako nemoci na celý život, a rovněž jako problém celospolečenský. V televizním filmu je nemoc konstruována zejména jako psychologický problém, a to v tom smyslu, že mentální anorexie je zde spojována s hledáním a krizí identity. Je také vykreslena jako problém a indikátor krize celé rodiny, naopak společenské faktory a jejich kritika jsou upozaděny. V obou srovnávaných filmech jsou pacientky vykresleny jako bezmocné a jako vyžadující odbornou pomoc lékařů, přičemž v televizním filmu je navíc zdůrazněna nutnost rodinné spolupráce a podpory. V případě letáků není při konstrukci nemoci artikulována ani kritika společnosti, ani osobnost pacientek, nýbrž je zdůrazněna nutnost a dostupnost pomoci expertů. Při analýze všech zkoumaných dokumentů se pro konstruování mentální anorexie jako nemoci ukázalo důležitým téma moci, a to za prvé ve vztahu k rozložení moci mezi pacientkami a lékaři, za druhé ve vztahu ke genderové nerovnováze. Genderové vztahy jsou v těchto dokumentech reprezentovány v tradičním patriarchálním rozložení: ženy = emoce a bez-moc, muži= rozum a moc. Specifické konstrukce nemoci jsem vyjádřila také metaforicky: ve vztahu k pacientkám metaforou bludiček, ve vztahu k anorexii metaforami povodně, zemětřesení, bažiny, spirály a slepé uličky.



V diskusi jsou zvažovány potenciální důsledky konstrukcí mentální anorexie na prožívání a jednání možných cílových skupin. Zdůrazněn je především preventivní, informační a terapeutický vliv zkoumaných dokumentů. Jsou navrhnuty způsoby, kterými by daný výzkum bylo možné do budoucna rozvinout a vylepšit.


Verilənlər bazası müəlliflik hüququ ilə müdafiə olunur ©azrefs.org 2016
rəhbərliyinə müraciət

    Ana səhifə